Sny plné strachu Stanislav Kroupa

Když jsme dělali domovníky v Luhačovicích v Lázeňském domě a u nás bydleli tehdy ještě dvě sestry v Pánu, měli Adventisté kousek od našeho domu přednášku. Protože jsme znali jednu rodinu adventistů z Luhačovic a občas jsme k nim byli pozvaní i do sboru, nebo z jiného důvodu, nevím, prostě jsme tam šli. Bylo to o okultismu. Fakt dost silná přednáška a poučná. Na takové akce často chodili pacienti z lázní. Jedna paní se tam rozplakala, když se jich na konci té přednášky ptala co má jako dělat, že má hrozné sny a že ji něco taky trápí. Přednášející více méně jen krčili rameny něco asi říkali ale mě tehdy opravdu rozčílilo že neřekli nic jasného o Ježíši. Tak jsem vstal a že bych chtěl jen něco dodat že neřekli to nejdůležitější, jaké je z toho východisko, že by měli říct o Ježíši. Oni cosi zamumlali: "no ano Ježíš". Bylo nám z toho fakt hrozně. Nicméně ta paní se s námi dala po skončení přednášky do rozhovoru. A tak jsme ji pozvali k nám. Paní ve středních letech a my mládežníci vlastně ještě, seděli jsme v našem miniaturním obýváku a to co nám vyprávěla bylo děsivé. Před několika lety jí zemřela dcera při automobilové nehodě a ona od té doby měla děsivé sny a hrozné fóbie. Například když šla její druhá už dospělá dcera ven stála do noci u okna a čekala kdy se vrátí. Už nevím co všechno ale úplně to zotročilo ji i celou její rodinu. Myslím se léčila ale nepomáhalo to.

 

Když skončila svůj dlouhý monolog a utřela si slzy, koukali jsme na ni a bylo nám jasné že se nato nedá nic říct. Sestry se jen zeptaly: "můžeme se za vás pomodlit?" Ona souhlasila. Každý jsme řekli pár vět a nikomu nic nepřišlo co by měl říct. Já jsem měl před sebou Bibli a jen jsem ji tak v polovině otevřel a padl mi zrak přímo na tento verš: Neposlouchejte své sny, které míváte. Je to z Jeremjáše 29:8 Toto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Nedejte se podvádět svými proroky, kteří jsou uprostřed vás, ani svými věštci. Neposlouchejte své sny, které míváte.

9 Prorokují vám klam v mém jménu, já jsem je neposlal, je výrok Hospodinův.

10 Toto praví Hospodin: Až se vyplní sedmdesát let Babylóna, navštívím vás a splním na vás své dobré slovo, že vás přivedu zpět na toto místo.

11 Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.

12 Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším.

13 Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem.

14 Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, ……

 

Řekl jsem: „tady je něco pro vás“. Bylo to jak blesk z čistého nebe. Byla nadšená – nejdříve nechtěla věřit, že je to tam napsané tak jsme ji museli podat Bibli. Pak namítala, že jsme to tam našli. Ale když ji všichni potvrdili, že si nepamatuji ani číslo svých bot, tak to přijala že jí to říká Bůh.

 

To slovo ji v tom jednom momentu v té jediné vteřině osvobodilo a uzdravilo. Všechno po těch dlouhých letech bylo pryč. Usmívala se jako sluníčko a byla šťastná (to se musí vidět). Pak už jsme s ní myslím moc nemluvili jen několikrát ale manželčina maminka se jí věnovala po zbytek pobytu v Luhačovicích – protože byli asi stejně staré.

 

Potom přicházely dopisy, že uvěřila, chodí do nějakého sboru a že uvěřil i její manžel i dcera a ještě několik let posílala ručně pletené svetry které od ní máme dodnes.